Fysis iónských myslitelů: Rozprava nad peripatetickou dezinterpretací

Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“. Hledání jeho původního významu je proto odkrýváním charakteru myšlení, které se rozvinulo v Mílétu, a zároveň porozuměním samotné povaze iónského „zkoumání“. Východiskem studie je širší rozvedení známého faktu, že celé mílétské myšlení nám bylo zprostředkováno schématy Aristotela a Theofrasta. Dále ukazuje svázanost fysis s aristotelským pojetím arché jako látkové příčiny a kriticky prochází dochované texty zatížené pozdními hledisky a terminologií. Vymezuje také charakter iónského „zkoumání přírody“, které je třeba vnímat v co možná nejširším kontextu bezmála všech následně vznikajících věd, na pozadí světa jako kosmos a v přirozeném souladu s náboženskou řečí.

Štítky: Studie, Řecká antická filozofie, Filozofie přírody, Filozofie a etika

MOJE KNIHOVNY